15. mezinárodní setkání uživatelů AlephuMartin Vojnar Systémoví knihovníci a správci systému ALEPH ( http://aleph.cuni.cz/ ) už ví, že jejich příležitost k načerpání nových znalostí a k výměně zkušeností přichází každým rokem s blížícím se podzimem. Na sklonku léta, před začátkem nového školního roku, se totiž pravidelně koná v některé z evropských univerzit mezinárodní setkání uživatelů tohoto knihovního systému, jehož producentem je izraelská firma Ex Libris ( http://www.exlibrisgroup.com/ ). Tentokrát se pořadatelem stala Faculdade de Engenharia da Universidade do Porto v Portugalsku a je třeba hned na začátku říct, že se kolegové z Pyrenejského poloostrova ujali organizace s velkým úsilím a profesionalitou. Vlastní konference se konala ve dnech 6., 7. a 8. září. Předcházela jí nedělní schůzka zástupců národních skupina a po ukončení na ni navazoval jednodenní systémový seminář, pořádaný pracovníky Ex Libris k přechodu na novou verzi 16.02 (tato verze byla uvolněna na začátku dubna 2004 a za půl roku ji provozuje už více než 100 knihoven z celého světa). Původně se měl na jaře v letošním roce konat v Turecku plnohodnotný (celotýdenní) systémový seminář, který však byl kvůli tehdejším dramatickým událostem v Istanbulu zrušen. Všichni účastníci tak byli na nové informace patřičně nažhaveni. Program celé akce byl bohatý, obsahoval přednášky, prezentace uživatelů, tématické diskuse, nechyběly ani společenské příležitosti v podobě večerní projížďky na lodi po řece Douro či koktejlu se sklenkou tradičního portského. Nejzajímavější poznatky z průběhu konference a semináře bych Vám teď rád přiblížil (najdete je rovněž na internetových stránkách Sdružení uživatelů ALEPH v České republice a na Slovensku - viz http://sites.google.com/site/sualeph2 ). O příjemný úvod se v pondělí postarali Ana Azevedo , ředitelka univerzitní knihovny a hlavní organizátorka, a Guido Badalamenti , prezident Mezinárodního sdružení uživatelů Alephu (ICAU, http://www.icau.org/ ). Oba srdečně přivítali téměř tři stovky účastníků z třiceti zemí. Tradičně silná účast byla nejen z Dánska, Švédska, Německa, Itálie, Velké Británie, Spojených států, ale také ze Španělska, Portugalska, Irska, Francie, Belgie, Polska, Maďarska, České republiky, Slovenska, Jihoafrické republiky, Izraele, Řecka, Kypru, Rakouska, Švýcarska, Bulharska a dalších zemí. Guido Badalementi hovořil o současné tváři ICAU, kterou v roce 2004 reprezentuje 237 členů. Z nich se v tomto roce připojili:
Sdružení vykazuje množství aktivit a za řadu let prošlo zajímavým vývojem. Od původního záměru rozvíjet funkce systému Aleph je nyní hlavní důraz kladen na vzájemné informování se a sdílení zkušeností v rámci kooperativních projektů. Právě tomuto cíli setkání na mezinárodní úrovni účinně napomáhá, což dokazuje i každoroční nárůst statistických ukazatelů. Sami účastníci vnímají konferenci jako investici do znalostí své knihovny a jako příležitost se aktivně podílet na směřování jimi používaného knihovního systému, kterou by bylo škoda nevyužít. Tradičně byla oceněna vysoká úroveň spolupráce s firmou Ex Libris. Těžištěm práce sdružení se v letech 2003 a 2004 staly pracovní skupiny, jejichž výsledky byly na konference rovněž prezentovány:
Novým a lepším nástrojem pro komunikaci mezi členy ICAU se stal volně šiřitelný software plone.org (jeho použití viz http://nt-server.unisi.it:8080/ ). Za neúnavné redakční úsilí je třeba vyzdvihnout a pochválit Ragnara Helina ze Švédska, který se věnuje vydávání Zpravodaje ICAU, jenž vychází s čtvrtletní periodou v elektronické podobě. ( http://www.icau.org/ ) Dalším vystupujícím byl Matti Shem Tov , prezident a výkonný ředitel Ex Libris. Ve stručných faktech zhodnotil stávající pozici firmy na trhu knihovních systémů a zpřístupňování elektronického obsahu:
Dále představil pokroky v jednotlivých produktech od posledního setkání ICAU ve Vídni v roce 2003:
Přehled uživatelů jednotlivých produktů: Aleph - 1204 knihoven, SFX - 670 knihoven, Metalib - 377 knihoven, Alephino - 71 knihoven, DigiTool - 22 knihoven. Téměř dvě třetiny zákazníků tvoří univerzity a vysoké školy. Jaké jsou další trendy vývoje a pohledy firmy do budoucnosti? Jedná se především o:
Na stabilnější platformu byl také převeden dokumentační portál, který je nyní opět vybaven možností plnotextového vyhledávání. Na závěr svého vystoupení vyjádřil Matti Shem Tov přesvědčení, že firma Ex Libris bude pokračovat ve své současné roli aktivního hráče na poli informačních a komunikačních standardů, čímž přispívá ke konkurenceschopnosti svých řešení pro knihovny a nabízí jim adekvátní nástroje. Konkrétně se hodlá zaměřit zejména na protokoly OAI, OpenURL, SRU/SRW a Shibboleth. Po přestávce vystoupili další pracovníci firmy Ex Libris, a to Judy Levi , která se podrobněji zmínila o nových vlastnostech verzí 16 a 17. Jako druhá v pořadí následovala Barbara Rad-El s tématem Aleph Reporting Center a s živou ukázkou práce v tomto návrháři sestav. Doplnila některé důležité praktické informace:
Na konci bloku shrnula výsledky spolupráce ICAU a Ex Libris Dalia Mendelsson . Věnovala se jednotlivým požadavkům na rozvoj nových verzí, které byly přijaty v rámci hlasování členů ICAU, konkrétně pro verzi 16.02:
Pro verzi 17 budou do konce roku realizovány tyto vítězné návrhy:
Ukázalo se, že některé požadavky pro verzi 17 jsou splněny již ve verzi 16. Důvodem tohoto jevu byl dvouletý předstih, ve kterém musely být požadavky na rozvoj podány a vybrány. Protože tato časová prodleva se stala pro drtivou většinu uživatelů nepřijatelná, došlo mezi ICAU a Ex Libris k dohodě o zkrácení lhůty, a tak příští požadavky (o nichž se bude rozhodovat tento podzim) se budou již týkat verze 18. Odpoledne dostali příležitost představit své znalosti a projekty jednotliví zástupci knihoven v rámci tzv. uživatelských prezentacích. Bylo možné si poslechnout vystoupení na témata:
Na základě těchto prezentací nebylo možné nevnímat vynalézavost autorů při řešení každodenních úloh a radost, se kterou své přístupy nabízeli ostatním k inspiraci. Po skončení ukázek se účastníci rozdělili do několika skupin a vydali se besedovat na předem vybrané okruhy veřejných knihoven a spolupráce konsorcií (resp. sdílených systémů). Je zřejmé, že zejména počet veřejných knihoven postupně roste a některé z budoucích vlastností nových verzí budou odpovídat i na jejich specifické potřeby (např. dětský katalog). Druhý den mne zaujalo vystoupení čtyř řečníků na téma budoucnosti www katalogu knihoven. Nejprve se slova ujal Dale Flecker a nastínil, jak vypadá současná situace ve Spojených Státech. Zatímco v dřívějších letech se většina uživatelů koncentrovala v jediném místě - v knihovně - dnes má uživatel na Internetu nepřeberné množství zdrojů, které všechny do jisté míry představují pro www katalog konkurenci. Pokračující trend ve zpřístupňování sbírek také rozšiřuje portfolio elektronických služeb knihovny, které dříve nebo později přesahují schopnost vnímání uživatele a jsou integrovány formou knihovních portálů. Jejich hlavním problémem však zůstává relevance a řazení výsledků. Nepochybně bude muset být kladen větší důraz na samotné vyhledávácí schopnosti www katalogu, nyní zaostávají nejen co do rychlosti, ale i přívětivosti a prezentace výsledků. Záhodno by bylo i realizovat jejich propojení s jinými externími službami Internetu (tj. ostatní vyhledávácí stroje a portály mimo tradiční knihovnické prostředí souborných katalogů). www katalog by měl aktivněji s uživatelem spolupracovat při formulaci dotazu a při špatně zvoleném dotazu jej dále usměrňovat a navigovat (např. detekovat překlepy, u velkých množin výsledků nabízet jejich předmětovou analýzu, vizualizovat výsledkové množiny a vazby mezi záznamy apod.). Je třeba si uvědomit, že zejména na poli informačních a komunikačních technologií je dnes velká řada profesionálních hráčů (Amazon.com, Google), kteří už do značné míry suplují roli www katalogu a ačkoliv poskytují inspiraci, jsou současně i velmi úspěšnou konkurencí. Přitom vznikly většinou před 6-7 lety, tj. později než www katalogy. Na závěr Dale Flecker vyjádřil přesvědčení, že ačkoliv už dávno skončila výlučná éra knihovního katalogu, schopnost jeho adaptace a evoluce by měla pokračovat, čímž si zajistí své hodnotné místo mezi ostatními vyhledávacími nástroji. Na zmíněnou tématiku navázala z podobného úhlu Janet Lefkovitz , která demonstrovala různé typy současných kooperativních vyhledávácích rozhraní (RedLightGreen alias Google, model bankomatu alias dětský katalog, automatické linkování mezi systémy alias OpenURL a automatické sklízení dat pomocí protokolu OAI). Technicky zaměřený příspěvek na standardy tvorby www stránek přednesla Nadine Leterme . Upozornila na význam a důležitost standardů při používání stránek hendikepovanými uživateli, na úsilí konsorcia W3C, které definuje a předkládá standardy a zásady pro korektní publikování na Internetu. Doplnila, že dnes již existuje celá řada nástrojů, které pomáhají tvůrcům stránek kontrolovat své produkty a testovat je na případné problémy, které mohou mít z hlediska čitelnosti a přístupnosti. Mezi ně patří např. W3C validátor, Bobby a Cynthia validátory, aj. Důležitým aspektem ochrany přístupnosti stránek je jejich legislativní zakotvení, což se podařilo prosadit už před časem nejen ve Spojených státech, ale i ve Velké Británii a v řadě dalších evropských států. Zkušenosti tvůrců, kteří se rozhodli zásady snadného publikování www stránek dodržovat, navíc ukázaly, že se tato investice velmi vyplácí při udržování a dalším rozvoji www stránek - snižují pracnost, zvyšují přehlednost a usnadňují výměnu a spolupráci informací. Na závěr bloku vystoupil Omri Gerson (Ex Libris), který nabídl pohled na některé aspekty www katalogu knihovny, jak o nich uvažují při vývoji nových funkcí v systému Aleph:
Z těchto pohledů se dají určit jednotlivé funkčnosti, které by měl www katalog obsahovat (ačkoliv si na některých místech částečně odporují):
Zatímco tradiční vyhledávací strategie se opírají o počty výskytů, počty záznamů a o pozici hledaného termínu, zajímavé by mohly být i přístupy vycházející z počtu výpůjčních transakcí, nejčastěji hledaných kategorií apod. V tuto chvíli přichází jako omezující kritéria vývoje některé okolnosti, mezi něž zejména patří:
Neméně důležitým faktorem se stává integrace a interoperabilita www rozhraní, v Alephu je nyní realizována přes X server a v blízké budoucnosti bude zobecněna prostřednictvím obecných XML služeb na úrovni síťového protokolu SOAP. Po přestávce demonstroval Uri Livnat (Ex Libris) prototyp nástroje Aleph Monitor . Umožňuje definovat potenciálně nebezpečné stavy a varovat před nimi i neprofesionály v oboru informačních technologií (typicky prostřednictvím e-mailu nebo SMS zpráv na mobilní telefon). Ti pak s pomocí speciálního www rozhraní mohou provést příslušnou nápravnou akci. Odpolední blok byl věnován problematice OAI protokolu, který je u nás díky Petru Žabičkovi z Moravské zemské knihovny poměrně dobře známý, a tak prezentace z technického hlediska mnoho nového nepřinesly. Zajímavá je ale legislativní a vládní podpora ve Velké Británii, která má garantovat otevřený přístup k elektronickým dokumentům, jež byly financovány z veřejných zdrojů. Podrobněji o ní hovořil Paul Ayris . Kromě samotného protokolu a jeho implementací zmínil i seznam volně dostupných elektronických časopisů ( http://www.doaj.org/ ). S příklady některých dalších aktivit na poli OAI nástrojů vystoupil William Nixon . Přehled současné úrovně implementace v Alephu a Metalibu prezentovala Judy Levi (Ex Libris). Druhá část úterního odpoledne byla tradičně věnována oficiálnímu programu ICAU - rozpočtu a volbám na uvolněná místa řídící komise, ta je pro rok 2005 obsazena takto:
Program závěrečného dne byl orientován na elektronické prostředí a společné aktivity ICAU a Ex Libris. Nejprve Mark Ellingsen a Jenny Walker (Ex Libris) hovořili o vzniku nejnovějšího produktu firmy, nástroji Verde určeného ke správě elektronických zdrojů. Jeho počátky charakterizoval Mark Ellingsen - spadají do roku 2002, kdy vznikl ve Velké Británii zárodek pracovní skupiny a v Paříži byl prezentována základní problematika. V následujícím roce se pracovní tým rozrostl do definitivní podoby koordinací činností se severoamerickým sdružením uživatelů Alephu (NAAUG, http://www.naaug.org/ ). Pracovní skupinu reprezentují knihovny:
Byl vypracován datový model a identifikovány příslušné pracovní postupy tak,aby mohl byt navržen první prototyp. Delší diskuse se vedla nad aspektem, zda spojit zmíněný nástroj s knihovním systémem nebo jej vyvíjet odděleně. Rozhodnutí se dvakrát změnilo, než nabralo svou současnou podobu: produkt Verde bude samostatný produkt, založený na znalostní bázi SFX a úzce integrovaný s Alephem, resp. s jinými knihovními systémy podle potřeby. Poté se slova ujala Jenny Walker, která podrobněji představila některé vlastnosti Verde :
Další důležitou vlastností a cílem je nejen efektivní správa samotných zdrojů, ale také sledování jejich využití a zlepšení informovanosti uživatelů o placených zdrojích, které jsou dostupné on-line. Po přestávce se patnácté setkání ICAU přehouplo do poslední části: se stručnými referencemi vystoupili jednotliví zástupci knihoven a členové ICAU, kteří odpovídali za společné pracovní skupiny:
Není pochyb o tom, že letošní rok byl z hlediska pracovních aktivit zatím nejefektivnější a že si je i Ex Libris vědoma přidané hodnoty, kterou uživatelé účastnící se svými zkušenostmi už ve fázi vývoje přinášejí. Poslední přednášku na téma DigiTool - nástroj pro budování digitálních knihoven - jsme mohli vyslechnout od Odeda Scharfsteina (Ex Libris). Předcházela mu stručná vsuvka Paula Ayrise , který pohlížel na digitalizaci jako na strategické rozhodování vysokých škol, kterým okruhům se v rámci digitalizace věnovat. Ve Velké Británii tedy zvolili:
Důležitým faktorem je změna přístupu financování a vyhodnocení od projektu k programu. Na začátku listopadu by mělo také proběhnout první setkání pracovní skupiny pro DigiTool, která by měla určit další požadavky na vývoj. Nejzajímavější novinkou u DigiToolu verze 2.4 je podpora průmyslového standardu JPEG2000, která umožňuje lepší kompresi a dodávání části obrázku na požádání včetně zvětšení nebo jiných úprav. Protože ne všichni www klienti jsou vybaveni podporou pro tento formát, veškeré konverze a operace probíhají na serveru, klient pak obdrží jako výsledek pouze upravený obrázek ve standardním formátu JPEG. V rámci vývojových plánů pro DigiTool verzi 3 zazněly jako další podporované formáty METS a EAD. A už jsme na konci. Jak jste měli možnost vidět, nelze si tedy přát jinak než na shledanou v roce 2005 v Londýně (pořadatelem dalšího ročníku ICAU konference je Britská knihovna) a/nebo v roce 2006 ve Švédsku. |