Martin Vojnar

Ve dnech 17.-22. dubna 2005 jsem se zúčastnil systémového semináře firmy Ex Libris (http://www.exlibrisgroup.com/), který se konal pod jménem "Olybris". Jednalo se celkem o sedmý seminář, které firma Ex Libris pořádá každé dva roky pro uživatele svých produktů (Aleph, Metalib, SFX, DigiTool, Verde). Letošní rok se jej zúčastnilo přes 290 knihovníků a informačních pracovníků z 35 zemí a jako místo setkání byla zvolen řecký ostrov Kos. Organizačně a lektorsky se na semináři podílelo 45 pracovníků Ex Libris.

Vlastnímu semináři, o jehož obsahu bych se rád stručně zmínil na následujících řádcích, předcházela nedělní recepce, kde bylo přítomno deset zástupců z České republiky (Martin Lhoták - KNAV, Helena Dvořáková, Pavel Kotrba - NK, Jiří Rataj - VŠE, Lucie Švecová, Dana Šimková, Pavel Krbec, Martin Ledínský - ÚVT UK, Petr Novák - STK). Slovensko letos bohužel nereprezentoval žádný zástupce.

Program semináře byl rozdělen do čtyř paralelních sekcí, které se týkaly různých aspektů jednotlivých produktů Ex Libris:

• knihovního systému Aleph (podrobněji v češtině na http://aleph.cuni.cz/) a jeho doplňkové moduly (ADAM, Aleph Monitor, ARC)
• knihovního a informačního portálu Metalib (podrobněji v češtině na http://metalib.cuni.cz/)
• linkovacího serveru SFX (podrobněji v češtině na http://sfx.cuni.cz/)
• systému pro správu digitálních objektů a digitální knihovny DigiTool (podrobněji v češtině na http://digitool.cuni.cz/)
• systému pro správu elektronických zdrojů Verde (podrobněji v angličtině na http://www.exlibrisgroup.com/verde.htm)

O zajímavé úvodní slovo na téma digitálních repozitářů se postaral Herbert van de Sompel. Vycházel z aktuálních zkušeností v místě svého působiště (Los Alamos National Laboratory, New Mexico, USA) a předestřel vizi, která klade důraz na digitální zpřístupnění sbírek (kulturních, výukových, institucionálních...) prostřednictvím srozumitelného rozhraní určeného primárně pro stroje a automatické agenty, nikoliv pro koncové uživatele. Argumentace byla založena na tezi, že data musí obstarat instituce (mj. i knihovny), zatímco paletu služeb a jejich realizaci budou přebírat v čím dál větší míře třetí strany. Důležitým spojovacím materiálem jsou komunikační a technologické standardy pro přenos metadat a/nebo objektů a jejich uložení v repozitářích (OAI, METS, MPEG-21).

Na zahajovací řeč reagovala Jenny Walker a zmínila budoucí trendy Ex Libris. Soustředila se na aktivní vztah mezi firmou a uživateli, shrnula aktuální portfolio produktů a poukázala na jeho dynamický růst. Referovala o spolupráci s Google při realizaci jeho nedávných projektů Google Scholar a Google Print. Z budoucích trendů, kterými se Ex Libris hodlá ubírat, zmínila pokračující rozšiřování znalostní báze (která je svým rozsahem jedinečná i mezi producenty knihovních a informačních systémů) a vývoj společného vyhledávácího rozhraní pro všechny produkty. Samostatnou kapitolou je pilotní projekt Britské knihovny o propojení jejího katalogu a Google.

Další přednášky byly již více zaměřené na detailní problematiku jednotlivých systémů a jejich modulů. Z těch nejzajímavějších jsem absolvoval:

Judy Levi seznámila posluchače s novým grafickým klientem, který byl vyvinut ve spolupráci s mezinárodním sdružením uživatelů systému Aleph (ICAU, http://www.icau.org/). Hlavní vlastností je lepší integrace a přechod od zobrazení formou samostatných oken k zobrazení formou společné plochy. Upozornila na nové ovládací prvky a nástroje. Doporučenými parametry jsou rozlišení 1024x768 bodů a 17" monitor nebo 15" LCD, minimální parametry představuje rozlišení 800x600 bodů a 15" monitor.

Systém Verde je zcela novým nástrojem, který zajišťuje správu a kontrolu elektronických zdrojů v průběhu jejich životního cyklu a usnadňuje přístup k jejich obsahu. Základním prvkem architektury Verde je znalostní databáze elektronických zdrojů, která vznikla díky nové generaci linkovacích serverů založených na úspěšné technologii SFX serveru. Vzhledem k rostoucímu a dynamicky se měnícímu počtu elektronických zdrojů nabízí Verde knihovnám ideální řešení a odpověď na různé druhy potřeb a úkolů, které s elektronickými zdroji souvisí. První verze Verde by měla být uvolněna v srpnu 2005.

Každá knihovna by si přála mít knihovní systém přístupný 7x24 hodin. Nová vlastnost paralelního indexování tuto možnost nabízí a splňuje. Lze přebudovávat indexy pro vyhledávání a listování záznamů za provozu knihovny, aniž by byly stávající funkce dotčeny. Po skončení tvorby nových indexů a jejich otestování je lze s výpadkem několika vteřin aktivovat. Změny v záznamech, ke kterým došlo v průběhu vytváření nových indexů, jsou ošetřeny.

S rostoucím portfoliem produktů (Aleph, Metalib, DigiTool), které umožňují registrovaným čtenářům speciální funkce, roste poptávka po jednorázovém přihlášení do všech těchto prostředí. Uvedenou funkci řeší přídavný modul "Adresářové služby čtenářů" (PDS), který slouží jako "Single Sign-On" s volitelným napojení autentizace na externí databáze uživatelů (např. pomocí LDAP, Microsoft ADS, Novell I-Chain, Shibboleth aj.).

Popisu a praktickým příkladům pro usnadnění práce při katalogizaci se věnovala Judith Fraenkel. Zmínila obecné mechanismy Alephu (např. expandování virtuálních polí, automatickou opravu bibliografického záznamu, správu autoritních souborů), které lze efektivně využít. Pouze na základě nastavení a správné konfigurace tabulek tak lze dosáhnout významných časových úspor a současně je možné se vyvarovat chybám, které plynou z rutinního opakování operací.

Protokol OAI měl svou vlastní přednášku proslovenou ústy jednoho z jeho autorů. Herbert van de Sompel shrnul historii protokolu, charakterizoval jeho význam a demonstroval aktuální použití. V druhé části se věnoval základní technické specifikaci protokolu: názorně vysvětloval jednotlivé služby, které má protokol poskytovat, a zmínil možnosti jeho rozšiřování. V samostatné části se věnoval současným úzkým místům při implementaci OAI. Zajímavým závěrem byl fakt, že lze OAI použít nejen pro přenos metadat, ale i pro přenos vlastních objektů.

Včasné upozornění na příchod relevantního dokumentu do knihovny ocení každý čtenář, který je schopen si aktivovat vlastní profil SDI. Na základě předem uloženého vyhledávacího dotazu pak bude emailem vyrozuměn buď ve chvíli, kdy dorazí nový exemplář (ať už monografie nebo periodika) nebo kdy je tento exemplář pro čtenáře dostupný. O momentu odeslání upozornění rozhoduje knihovna ve svém nastavení.

Závěrečná přednáška Herberta van de Sompela zazněla na téma nové verze standardu OpenURL 1.0. Na rozdíl od předešlé verze 0.1 došlo k výraznému zobecnění, k oddělení způsobu vyjádření OpenURL od samotného obsahu. Stále je možné používat záznam pomocí klíčových párů, lépe už je se však orientovat na XML vyjádření podle definovaného schématu.

Pokud se v oblasti výpůjčních procesů objevují požadavky na výměnu informací se svým okolím (např. samoobslužné půjčování, externí platby peněžních transakcí), lze využít implementaci SIP2 protokolu. Ve stručnosti byl podán popis této druhé generace včetně přehledu služeb, které lze realizovat (identifikace čtenáře a exempláře, půjčování, vracení, prodlužování, upozornění na rezervaci při vracení a možnost podání/zrušení rezervace, aktivace/deaktivace zabezpečení exempláře, platba peněžních poplatků). Výsledná komunikace se čtenářem probíhá v jeho rodném jazyce.

Přehledný popis datového modelu SFX a způsob ukládání objektů vysvětlila Lieve Rotiers. Objekt představuje jedinečnou položku ve znalostní databázi charakterizovanou datovými prvky: název a jeho varianty, druh objektu, standardní identifikátory a předmětové kategorie. Ke každému objektu je také možné připojit lokální pole podle potřeby.

Jednou z nových vlastností SFX verze 3 je dynamicky generovaný seznam elektronických časopisů, které má knihovna předplacené. Seznam nabízí následující funkce: vyhledávání podle názvu/předmětových kategorií/dalších kritérií, abecední listování, přechod na stránky poskytovatele a SFX tlačítko, které zavolá kontextové služby pro daný titul s ohledem na časové omezení (např. plný text přístupný za posledních 5 let a současně nepřístupný za poslední 3 měsíce).

Je nástrojem pro snazší správu serveru s instalovaným knihovním systémem. Dokáže monitorovat na bázi agent-server stav operačního systému (výkon, paměť, swap, místo na disku aj.), stav databáze Oracle (platné objekty, indexy, volné místo, počet rozšiřování aj.) a stav aplikační úrovně (procesy aplikačních serverů, procesy indexování, správce front aj.). Pomocí SNMP zpráv, emailu nebo SMS zpráv dokáže informovat správce ještě ve chvíli, než vlastní problém nastane nebo okamžitě po vzniku problému. V průběhu přednášky byla na živo demonstrována komunikace pomocí SMS na mobilní telefon.

Druhým doplňkovým modulem pro knihovní systém Aleph je "ADAM" - nástroj, který umožňuje k bibliografickým záznamům doplňovat libovolné digitální objekty (např. obálky a obsahy knih, fotografie, textové dokumenty, audio a video nahrávky aj.). Fyzické soubory mohou být buď nahrávány přímo na server v průběhu katalogizace záznamu nebo mohou být odkazovány prostřednictvím externího URL. ADAM umí generovat náhledy obrázků, indexovat plné texty pro vyhledávání a omezovat přístup k připojeným digitálním souborům podle různých pravidel definovaných pro každý objekt samostatně.

Od verze 16 byla rozšířena funkcionalita Z39.50 protokolu v knihovním systému Aleph. Z39.50 server nyní podporuje možnost zápisu a změn externím klientem v bibliografických záznamech uložených v databázi systému Aleph. Klient musí podporovat standardní profil pro souborné katalogy (viz Z39.50 Union Catalogue Profile, http://www.nla.gov.au/ucp/).

Celkový počet přednesených příspěvků činil 92, veškeré prezentace z konference byly poskytnuty v elektronické podobě na CD-ROM (2 ks). Tento obsah byl také zpřístupněn českým a slovenským členům SUALEPH (http://www.sualeph.cz/).